Očkovací dilema

Uverejnil(a)
/ / Komentáre (3) / Značky: , ,

Jsem obyčejná máma dvou dětí. Jeden večer jsem si četla něco na netu a v tom jsem narazila na  příspěvek maminky děťátka, co má alergii. Psala, že „to má určitě z očkování“. No to co je za blbost. Jak z očkování….

Očkování jsem považovala za injekci, co nás a naše děti chrání před nějakými strašlivými chorobami, které tu dřív byly, a díky očkování už tu nejsou.  Když jdeme na očkování, musím potom měřit dcerce teplotu, protože po očkování ji může mít zvýšenou. Tečka. Nic víc jsem nevěděla, jak dobře mi bylo. Jestli taky nic víc nevíte, už dál nečtěte, budete litovat.

No nic, já jsem četla dál. Blázni, že alergie…z očkování…  Postupně jsem se dozvídám zajímavé věci. Nejen teplota, ale různé nežádoucí účinky jako nevysvětlitelný pláč, atopický ekzém, zastavení vývoje, ale i rakovina, autismus….No mráz mi šel po zádech. Zní to hrozně. Ale očkovat se musí přece, je to povinné. Ne, tak prej to není povinné, stačí odmítnout a zaplatit pokutu.

No ale nechytí pak moje dcerka některou z těch chorob? Tyto nemoci nejsou vlatně až tak strašné, navíc je není v podstatě kde chytit a v neposlední řadě se dozvídám, že očkování mi nezaručuje, že tuto nemoc očkovaný jedinec nedostane. Je to strašné, volám na manžela. Víš že ty vakcíny obsahují hliník? A rtuť? Manžel na mě hledí, že co zas řeším, prý ať už to vypnu. Nevypnu. Čtu dané odkazy na studie, na statistiky, jsem zmatená. Dostávám se do stádia, kdy se divím, že já po očkování ještě žiju. Následující večery trávím v podobném duchu. Říkám manželovi, pojď si to přečíst, tu klinickou studii – a on na to že z které kliniky to je? Nevím. Tak to prý číst nebude.

Postupně zjišťuji, že není to tak černobílé a to mě štve. Nežádoucí účinky – jak někdo ví, že jeho děťátko  má například cukrovku (ano i cukrovku!) z očkování a že by ji nedostalo i bez něj? A co pláč? Pláče kvůli tomu, že ho už někde „ tlačí hlíník z vakcíny“ a nebo má jiný důvod? Dostávám se až na jednu angl. stránku, kde lidé nahlašují, jaké měly děti po očkování nežádoucí účinky – jeden píše „bouchá se hlavou do zdi“. Napadlo mě pár situací, které mohly být také z toho! V ten moment si uvědomuji, že pokud někdo nemá stroj času, stoprocentní pravdu se nedozvím.

Už jsme se dozvěděli, že nežádoucí účinky jsou možná horší, než si myslíme, dál s tímto riskem ještě nemáme vyhráno, že žádnou z těch hrozných nemocí nechytíme.  Dalším „čtením“ se dostaneme k tomu, že nemoci, proti kterým se očkuje, už v podstatě neexistují. Ale však neexistují, protože se proti nim očkuje. Prý ne, prý to je kvůli lepší hygieně, lepší zdravotní péči, lepší stravě. Ale i když očkovaný tu nemoc, proti které byl očkovaný, dostane, bude mít lehčí průběh, než kdyby vůbec očkovaný nebyl. Jak to sakra ví? Vážně chci mít ten stroj času. Asi se vám zdá, že můj článek začíná být víc a víc zamotanější. Ale tak přesně se cítím! Asi takto:

IMG_20130605_220132

Neskutečné množství informací, statistik, studií, ale hlavně příběhů ze života. Ve finále mám pocit, že ať se rozhodnu jakkoliv, bude to špatně. Moc závidím lidem, kteří jsou pevně přesvědčeni o očkování a nebo naopak neočkování. Kde berou tu jistotu?

Nelíbí se mi, jak se některé neočkující maminky povyšují nad očkující, jakoby ony už věděly “tu pravdu”. Na druhou stranu některé zastánkyně očkování považují neočkující za hrozbu a odmítají se nad tímto problémem vůbec zamyslet. Ale přece obě skupiny jsou důležité pro vznik diskuse, dohledání se odpovědí, donucení kompetentních informovat nás.   Za nejhorší považuji v tomto případě lhostejnost.

Zaujal mě jeden příspěvek, kde maminka píše:

“ Tábor “očkování ano” by se správně měl snažit dokázat, že plošné očkování je špatné, tábor “očkování ne” přesně naopak. Tím bychom se dobrali nějakého výsledku. Nám teď nezbývá než se v tom plácat a pokusit se zorientovat. Konečně cíl máme všechny stejný – snažit se dát svým drobečkům jen to nejlepší.”

A jak jste se rozhodly vy?

 

+12
 Ak sa vám tento článok páčil, dajte hlas autorovi! 

  1. 11. júna 2013

    Peter

    Viem presne, o čom je očkovacia dilema. Ja som sa ňou prehrýzal niekoľko mesiacov, v dobe, keď ešte ani nebolo toľko informácií v rodnej reči napríklad tu: http://rizikaockovania.sk/dok.html
    Musel som používať čisto zahraničné zdroje. Vďaka škandálom som zistil, že úrady si moju dôveru nezaslúžia a výrobcovia tiež nie. Skutočných dát a dôkazov o účinnosti a bezpečnosti je mizivo málo. Nakoniec som zhodnotil, že obavy z nežiaducich účinkov vakcín sú väčšie, než viera v ich ochranu. Odvtedy už neočkujeme.

  2. petrusha
    13. júna 2013

    petrusha

    Zuzka, aj ja mam momentalne ockovaciu dilemu. Az doteraz som brala ockovanie ako samozrejmost, ale ked jedna mamicka spomenula, ze po ockavani MMR (osypky, mumps, rubeola) ma jej syn uplne pokazenu imunitu, tak som spozornela. Tiez som sa docitala rozne katastroficke clanky, napr o suvise MMR s autizmom a teraz rozmyslam, co a ako s tymto ockovanim, vzhladom k tomu, ze je na Slovensku povinne.

  3. 28. januára 2014

    Evka Szabová

    Bohužial mnohé články o očkovaní sú skutočne viac katastrofické ako vedecké. Súhlasím, že o povinnosti očkovania je dobré diskutovať, ale často je to len zbytočné strašenie mamičiek. Čo sa týka súvisu MMR a autizmu, citujem z knihy Poruchy autistického spektra od Kateřiny Thorovej:

    “Velmi rozsáhlá dánská studie na dvou milionech dětí je považována za definitivní tečku sporǔ o spojitosti mezi očkováním a autismem. Ve výzkumu byly děti rozděleny do dvou skupin – na děti, které byly, a na děti, ktoré nebyly, očkovány s využitím thimerosalu (napr. MMR). Mezi skupinami nebyl zjištěn rozdíl v četnosti výskytu autismu.”

Pridaj komentár

*